Turbulence

14. 03. 2015 2:55:24
Je klidné letní odpoledne, letadlo Praha – Paříž přichystané, pasažéři se chystají k nástupu. Dozvídáme se, že nad Německem prochází silná fronta provázená bouřkami. Nástup je několikrát odložen, čekáme na povolení ke startu.

Kapitán osobně komunikuje s pozemním personálem, který nám předává informace o tom, že bezpečný průlet studenou frontou je možný jen na nemnoha místech, která jsou tudíž hojně využívána jinými spoji. My čekáme, až příjde řada i na nás.

Říkám si, že je fajn, jak to mají krásně pod kontrolou, že nevletíme bezhlavě do špatného počasí. Jako mnoho ostatních cestujících raději posedím v klidu na pevné zemi, třeba do příštího dne, než v turbulencích litovat, proč já nešťasník jsem do toho obřího přetlakovaného projektilu vlastně lezl.

Konečně po několika hodinách čekání nastupujeme. Prošedivělý kapitán a jeho posádka jsou viditelně rádi, že budou večer doma v Paříži. Bezproblémový start, letušky začínají roznášet pití. Vedle mě sedí novomanželský pár vracející se přes Paříž domů do Bostonu. Přes uličku babička s dědečkem s asi jednoročním vnoučkem. Byznysman přede mnou si právě objednal sklenku červeného. Lidé čtou noviny, knihy, podřimují a usrkávají z nápojů.

Kapitán letadla oznamuje blížící se průlet frontálním rozhraním. Nařizuje palubnímu personálu pro jistotu přerušit obsluhu pasažérů a posadit se. Světélka „připoutejte se“ svítí. Pohled z okénka nesignalizuje zatím nic zlého. Pod námi letní bouřkové mraky, letadlo cuká, ale nápoje na stolečcích není třeba přidržovat.

Frontální rozhraní se přihlásilo vysokými mraky a pořádným zacloumáním letadlem. Všichni zpozorněli, z okének již do letadla neproniká svit odpoledního slunce. Najednou je venku tma. Namlouvám si že tohle vypadá tak zle, že to bude trvat jen krátce, možná to párkrát s námi zatřese a bude po všem.

Další silnější turbulence a pak... najednou necítím pod sebou sedadlo, přidržuje mne bezpečnostní pás. Noviny, knihy, ubrousky stoupají ve stavu beztíže vzduchem. Ve vzduchu je vše, co nebylo připoutáno. Skrz létající objekty už nejsou vidět dveře pilotní kabiny, můj plastikový pohárek i s ubrouskem také odletěly neznámo kam. Byznysmanovo červené víno stoupá vzduchem a rozplácává se na stropě jako jedna velká červená skvrna. Lidé ani nemají čas vykřiknout. Ozývá se jen takový přidušený hromadný vzdech. Batole se babičce vznáší z klína, její a dědovy ruce naštěstí rychle zasahují. Nekonečné vteřiny volného pádu mi stačí na to promítnout si střípky mého předchozího života. Z nějakého zvláštního důvodu věřím, že se letadlo zase chytne a těším se, jak budu o tom neplánovaném adrenalinovém zážitku povídat rodině a známým. Pak vzpomínám i na letaldo stejné společnosti, které se nad Atlantikem při letu z Ria v podobné situaci už nechytlo. Najednou je vidět z okénka o píď více světla. Všechny věci padají k podlaze, já dopadám zpět na sedadlo. Letíme dál.

Podlaha je poseta vším, co před vteřinou létalo vzduchem a co bylo před několika vteřinami na stolečcích. Pár kapek červeného vína mi spadne ze stropu na rifle. Kapky mojí sycené minerálky je doprovázejí. Nikdo se nesnaží nic sbírat, všichni sedí, jak přibití. Novomanželka sedící u okénka prohlašuje, že pokud by nemusela domů, tak už nikam neletí. Babička vedle mě je bledá, zbytek letu nepromluví ani slovo. Vnoučka přebírá děda, malý to celé zaspal a spokojeně vrní stále. Letušky chodí po letadle a ptají se nejbledších lidí, zda jsou v pořádku. Samy jsou bledší, než mnoho z nás. Zbytek letu je klidný, přistáváme.

Vstávám a podávám sousedovi foťák, ať mě vyfotí s tou skvrnou od červeného vína na stropě kabiny letadla. Tato scéna loudí na tvářích několika pasažérů první nesmělé úsměvy.

Vystupujeme a kapitán se s námi loučí. Dívá se unaveně, obličej zarudlý. Zastavuji a ptám se, jak hluboko jsme se propadli. Odpovídá: „Tisíc stop. Více než tisíc stop. Možná tisíc pět set stop“. Hmmm, přepočítávám to na metry... tři sta, čtyři sta, možná pět set metrů. Sto pater pádu z nějakého mrakodrapu, přemítám a jdu na panáka.

Naštěstí jsme byli všichni připoutáni a přežili bez fyzické újmy na zdraví. Někteří možná už do letadla nevlezli, kdo ví. Já mám od té doby bezpečnostní pás vždy zacvaknutý, i když svítí sluníčko.

Autor: Karel Stryczek | sobota 14.3.2015 2:55 | karma článku: 26.81 | přečteno: 2051x

Další články blogera

Karel Stryczek

Amerika je zase daleko, polopravdy o ní se šíří jednodušeji

Méně poslední dva roky cestujeme a více čteme. Méně pozorujeme vlastníma očima, více nasloucháme těm, jimž naslouchání jiných působí požitky a plní jim peněženky.

23.2.2022 v 9:25 | Karma článku: 24.53 | Přečteno: 769 | Diskuse

Karel Stryczek

Byl to vůdce všech myší

Tiše se pod rouškou noci zmocnil rozsáhlého teritoria ve sklepě a sféru vlivu postupně rozšiřoval. I nebohému starému kocourovi se ztrácelo žrádlo z krmítka a potupně začal spát na stolečku.

17.1.2022 v 10:27 | Karma článku: 24.72 | Přečteno: 632 | Diskuse

Karel Stryczek

Babiččin recept dobyl Ameriku

Jednou z největších pochoutek dětství a mládí byly babiččiny kuřecí řízky. Měkoučké, voňavé, šťavnaté. Nečekaně blahodárný vliv pojídání s láskou připraveného tradičního pokrmu byl odhalen až o desetiletí později za oceánem.

20.7.2021 v 11:07 | Karma článku: 31.75 | Přečteno: 1185 | Diskuse

Karel Stryczek

Komu vadí indiánské motivy ve školách

„Rozhodli jsme se, že naše škola přestane používat motivy a terminologii spojené s původním obyvatelstvem Ameriky.” Strohá zpráva ředitele střední školy v Ohiu oznamující rozhodnutí vedení školy rodičům a studentům.

7.7.2021 v 8:14 | Karma článku: 34.30 | Přečteno: 1031 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 80 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 100 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 503 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 585 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 237 | Diskuse
Počet článků 114 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2548

Technik, matematik, chemik. Cestovatel, sportovní fanda. Čech, Američan.

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...