Společenské zřízení pro kočku
Kocouři běhají po lese, domů můžou, ale není tam pro ně žádné žrádlo a pití. Zdálo se mi to zprvu dost kruté, takový kočičí divoký západ, ale při pohledu na ta zdravá a silná zvířata je jasné, že nestrádají. Při bližším pohledu a prozkoumání kožichů jsou patrné šrámy ze soubojů s konkurencí. Sousedčiny náklady na chov se rovnají nule, kocouři se o sebe postarají.
Náš kocour také celé dny a noci bloudí po okolních hvozdech, je sousedy oblíben a chválen za odchyt hlodavců v okolí. V garáži ale má granule, na které poskytujeme minidotaci z rodinného rozpočtu. Misku s vodou má také, ale málokdy si jí všimne. Je zvyklý lízat ranní rosu z listů, když zaprší směřuje k louži, v zimě nejradši líže sníh. Vylízal se i ze šrámů z občasných soubojů za mlada. Ve svých odhadovaných minimálně 14 letech váží 8 kilo. Loví, leze na stromy, vyskakuje všude možně, prohání psy. Veterináře zatím nepotřeboval, když bude třeba, máme jeho číslo.
Sousedé naproti mají stejně starou kočku, která nikdy nebyla venku. Celý život se má dobře doma, v suchu, v teple. Je mrzutá, má revma, vypelichaný kožich, pohybuje se pomalu a stále spí. Žere jen určité pokrmy, někdy nestačí doběhnout ke své toaletě se stelivem. Má zdravotní pojištění pro domácí mazlíčky. Kočka nemá stres, časté návštěvy u veterináře má "zdarma". Prostě takový socialismus s kočičí tváří. Náklady na pojištění, péči, žrádlo a stelivo se pohybují v rozmezí 50-70 dolarů měsíčně.
Babička nedávno mezi řečí utrousila, že náš kocour se má nejlíp na světě. Má svobodu pohybu, poznal okolní svět, umí bezpečně přejít ulici, několikrát se popral, a je zajištěný při nepohodě. Na zimu má brloh v garáži a při nedostatku hlodavců v okolí ty granule. Prý by to tak mělo být i u lidí. Divoký západ ve stylu „co si nechytíš, nemáš“ se jí nelíbí, líné závisláky produkované drahým socialistickým teplíčkem by zase hnala holí ven, ať se o sebe postarají.
Na kočičím divokém západě je maximální svoboda, dobrodružství, ale i nebezpečí, socialistické teplo jakoby ani šelmám kočkovitým nesvědčilo a babička má vždycky pravdu.
Karel Stryczek
Amerika je zase daleko, polopravdy o ní se šíří jednodušeji
Méně poslední dva roky cestujeme a více čteme. Méně pozorujeme vlastníma očima, více nasloucháme těm, jimž naslouchání jiných působí požitky a plní jim peněženky.
Karel Stryczek
Byl to vůdce všech myší
Tiše se pod rouškou noci zmocnil rozsáhlého teritoria ve sklepě a sféru vlivu postupně rozšiřoval. I nebohému starému kocourovi se ztrácelo žrádlo z krmítka a potupně začal spát na stolečku.
Karel Stryczek
Babiččin recept dobyl Ameriku
Jednou z největších pochoutek dětství a mládí byly babiččiny kuřecí řízky. Měkoučké, voňavé, šťavnaté. Nečekaně blahodárný vliv pojídání s láskou připraveného tradičního pokrmu byl odhalen až o desetiletí později za oceánem.
Karel Stryczek
Komu vadí indiánské motivy ve školách
„Rozhodli jsme se, že naše škola přestane používat motivy a terminologii spojené s původním obyvatelstvem Ameriky.” Strohá zpráva ředitele střední školy v Ohiu oznamující rozhodnutí vedení školy rodičům a studentům.
Karel Stryczek
Banky si z nás udělaly legraci. Opakovaně.
Pracujeme v prostředí mezinárodních firem a občas potřebujeme přesunout finance z účtu v bance na jiný v jiné bance. Jednoduché? Jak kdy. K přesunu korun stačí kliknout na tlačítko na obrazovce, ale zkoušeli jste posílat dolary?
Karel Stryczek
Poslal jsem po letech balík, který byl nemilosrdně zdaněn
Podmínky cestování jsou stále všelijaké, proč tedy aspoň neudělat radost spřízněným duším malou pozorností, která vyloudí v této bláznivé době úsměv na tváři a vzpomínku na skoro zapomenutého strýčka.
Karel Stryczek
Povýšen na teenagera a vtáhnut do problému úzkostlivého rodičovství
„Naši by měli méně koukat na TV,“ zamyslel se jeden šestnáctiletý tvor. „Telka je ještě OK, ale zprávy by jim měli zakázat,“ doplnil druhý. Když mě viděl, zatrnulo mu.
Karel Stryczek
Konečně tunel pod Atlantikem
Lidstvo od nepaměti touží překlenout moře, spojit kontinenty. V soutěži o nejlepší návrh propojení Evropy se Severní Amerikou zvítězil projekt tunelu, jehož realizaci má na starosti Světová nadace tunelářů World Tunnel Foundation.
Karel Stryczek
Souboje a potyčky v pestrobarevné společnosti. Privilegovaní vedou na body
Diverzifikace obyvatelstva přirozeně přináší rozdíly v prioritách, které jsou dané rodinným prostředím, vlastními zkušenostmi a kulturním dědictvím daným regionem, migrací a zvyky předávanými napříč generacemi.
Karel Stryczek
Nebojte, zlomí se to
Nakazil jsem se už dávno. Americkým optimismem. Tou jejich touhou se vším si poradit. Když si neporadím já, když mě to semele, poradí si jiní. A moje země na tom bude zase dobře.
Karel Stryczek
Dobrá vláda má nastavovat podmínky fungování, ne zakazovat a přikazovat
Opakované plošné zavírání škol, obchodů, hotelů, restaurací a služeb nepřineslo nikde na světě lepší výsledky v porovnání s jasně nastavenými podmínkami, za jakých je možno mít trvale otevřeno a opatrně fungovat.
Karel Stryczek
Bezpečná prezenční výuka dosažená polovojenským režimem a disciplínou
K zajištění nulového přenosu infekční nemoci ve škole s tisíci studenty nestačí nasadit roušky a otevřít. Účinná pravidla provozu připomínají spíš vojnu než školu, ale mladí mohou být spolu. Už jen to stojí za vynaložené úsilí.
Karel Stryczek
Pohřební nálada na prezidentské inauguraci
Formální převzetí moci v USA proběhlo v kruhu rodinném za přítomnosti přátel, několika desítek či stovek pozvaných funkcionářů, soudců Nejvyššího soudu, tří celebrit a desítek tisíc ozbrojenců chránících jejich bezpečnost.
Karel Stryczek
Emigrace ze spojených států socialistických
Socialistické sny demokratických všeználků, kteří řídí americká velkoměsta se jaksi nedaří přetavit ve voličům slíbený ráj. Střední třída balí saky paky a migruje za čerstvým vzduchem směr svobodnější venkov.
Karel Stryczek
Vánoční stromeček od pana Stříbrného
Na Shawnee Trail Christmas Tree Farm lehce padá prosincový sníh. Pan Stříbrný sklízí plody roční práce. Vánoční stromky letos mizí z farmy rychleji než obvykle, našinci v Severní Americe si vyměňují recepty na vánoční „kolache“.
Karel Stryczek
Opatření proti infekční nemoci: Proč regulace nestabilního PSA nemůže fungovat
Teorie regulace praví, že vytvořené skóre PES, které popisuje stav šíření epidemie, nelze regulovat. PES relativně dobře popisuje stav a vývoj šíření, ale nemůže za to, že je neregulovatelný. Ukážeme si, proč tomu tak je.
Karel Stryczek
Sedmá velmoc přestala aktivně bránit demokracii a spravedlnost
Kde jsou ty časy, kdy na každém šprochu bylo pravdy trochu. Jen se něco šustlo a všechny mediální domy se slétly jako draví ptáci nad raněnou kořistí, aby nezávisle jeden na druhém hledaly, kolik pravdy na tom šprochu fakt je.
Karel Stryczek
Opatření proti infekční nemoci: polovičatost, chaos nebo zlatá střední cesta?
Optimalizace je matematická, podvědomě hojně využívaná, leč málo srozumitelná metoda hledání tak zvané zlaté střední cesty, kompromisu. Může vypovídat i o tom, jak moc si ceníme lidského života.
Karel Stryczek
Zatěžkávací zkouška americké demokracie
Americká demokracie prošla dalším testem své odolnosti posílena o novou zkušenost z předchozích čtyř let a volbami v chaotické době diktované zdravotní krizí.
Karel Stryczek
Buran nebo inteligent?
Jsem Karviňák, jsem Pražák, jsem Američan. Na školách jsem strávil dvacet let života. Nejlíp se cítím mezi svými v kdysi zakouřené čtyřce, po jejíž návštěvě hrozně smrdělo oblečení a kde nedávno štamgastům u pivka kouřit zakázali.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2549x
Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.
Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.
Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.