Nejsem pivař

Donedávna jsem si myslel, že nejsem pivař. Data potvrzují opak, tudíž nadpis článku je lež. Moje poslední lež roku 2016. Od této chvíle jen pravda pravdoucí o mém vztahu k vodnímu roztoku výtažků z chmele a sladu, ředěnému lihem.

Podle posledních dostupných statistik z roku 2014 vypijeme v České republice 143 litrů na osobu a rok. S přehledem a náskokem vedeme světový žebříček. Každý den 0.4 litru, tedy necelé jedno velké pivo.

Předpokládejme, že děti do 16 let, což je asi 14% populace, plus lidé nad 65 let, asi 16% populace, svoji denní dávku nevypijí a učiní tak za ně zahraniční turisté a dobrovolníci jako já. Dobrovolníci musí zastoupit i jižní Moravu, kde se kvasí jiné plody a Valašsko, kde se produkty kvašení před konzumací destilují. A také novodobé konzumenty, kteří z nějakých důvodů dávají přednost třeba mohítu.

Dlouho jsem se domníval, že jsem podprůměrný piják piva. Během týdne víceméně abstinence a o víkendu tak maximálně pivko k obědu. Když je člověk na cestách tak večer přece nebude sedět na suchu, ale zase nejsem na cestách stále, tak to zas nemůže tolik ovlivňovat celkový průměr a můj příspěvěk do celostátního průměru. Přemítal jsem a obhajoval si, že vlastně pivo ani nepiju.

Zlom nastal 21. května 2016, kdy mi kamarád předvedl mobilní aplikaci, která slouží jako sociální síť pivařů. Zřídíte si jednoduchý profil a při návštěvě baru, hospody, restaurace, kamaráda, na letišti, na nádraží, ve vlaku, na schůzi, a prostě kdekoli si člověk dá pivko, tak jednoduše vyhledá značku piva a místo konzumace a vypití pivka zaregistruje. Případně ohodnotí chuť a mok pro ilustraci vyfotí. Když si takto počínají i kamarádi, vzniká přehled o tom, kde se pije, kdo tam pije, co se pije a k tomu zajímavá individuální statistika.

Od 21.5. do 29.12. počítám dny, celkem je jich 222, a statistika je neúprosná...

248 vypitých piv, 174 různých druhů, z 16 zemí. Protože pendluji hlavně mezi USA a Českem, 90 druhů piv je amerických a 30 českých. Zatím. Typická velikost vypitého piva je jedna pinta, necelý půllitr, 473 mililitrů, nebo též 16 uncí. Pijí se i dvacetiuncovky, dvaadvacítky a dvaatřicítky (velikost "Texas"). Flašky většinou normální třetinky, 12 uncí. Čeští hospodští také málokdy natočí celý půllitr. Průměr tedy zhruba půl litru na pivo.

A teď přiznání přitěžujících okolností... Statistika nezahrnuje všechna zkonzumovaná piva. Jsem-li s kamarády nebo rodinou v Karviné, nebudu přece při každém doneseném Radegastu vytahovat mobil a ťukat. Stejně tak v Čechách při každém tankovém Urquellu registruji obvykle jen první pivo večera. Přidejme tedy k registrovaným 248 kouskům řekněme dalších 50, a zaohkrouhleme počet na docela objektivních 300.

V USA i jinde jsou často procenta alkoholu v průměru vyšší, než normální česká dvanáctka, ta má kolem 5%. Stoupají až k 10% i více, a to je pak znát hned po jednom či dvou. Další přitěžující okolnost: piv nad 7% bylo dost, to vydá na ekvivalent jedné a půl české dvanáctky. Ale zase byly desítky a lehká piva, takže zůstaňme na číslu 300 půllitrových českých dvanáctek s 5% alkoholu.

Která piva jsou moje oblíbená?

Nepřekvapivě dobrá piva: Radegast, Pilsner Urquell, minipivovary, čerstvá piva, clevelandské pivo Burning River ("Hořící řeka", pivo anglického typu, ale), Leffe Blonde (Belgie)

Překvapivě dobrá piva: Taj Mahal (Indie), Taybeh (Palestina), Goldstar (Izrael), SIPA (Slovinsko)

A která méně oblíbená?

Nepřekvapivě nedobrá piva: kyselá, ovocná, nealkoholická

Překvapivě nedobrá piva: světlá německá. Něco mi v nich chybí, připadají mi sterilní. Dunkel se dá pít ale obecně jsem si v Německu ještě nepochutnal.

Kreativní názvy piv: Widowmaker "Výrobce vdov", 11.9% alkoholu, Dead Guy "Mrtvý chlap", Smashbomb Atomic IPA "Tříštívá bomba atomové IPA", India Pale Ale, od kanadského pivovaru Flying Monkeys "Létající opice", velmi dobré.

Množství nadšenců zakládajících minipivovary, plus technologické možnosti úpravy vody a dostupnost kvalitních surovin, umožnily produkci dobrého piva kdekoli na světě. Atmosféra v hospodě, zejména dobrá společnost u stolu, umocňují chuť nápoje. Jen tak na okraj, ačkoli jsem celoživotní někuřák, když už něco hospodám zakazovat nebo v nich omezovat, tak bych doporučil odpojit WiFi a nechat ho samotářům v kavárnách, spíše než zakazovat kouření. V Ohiu se nekouří a u baru je atmosféra jak v pizzerii. Ale to je na jinou debatu.

Takže jsem pivař nebo ne?

V roce 2016 jsem ve společnosti dobrých lidí zkonzumoval 300 piv za 222 dní. To jest za celý rok to činí odhadovaných asi 490 půllitrů, tedy 245 litrů piva za rok. O něco více, než jedno pivo denně, asi 650 mililitrů, pro pořádek.

Po vyhodnocení statistik konzumace mi vyšlo, že jsem v disciplíně pití piva s 245 litry v podstatě průměrný Čech a Američan v jedné osobě. Nebo lehce nadprůměrný? Se mi nechce věřit... Průměrný Čech vypije 143 litrů za rok, průměrný Američan vypije 76 litrů za rok, to je necelých 220 litrů. Potvrzeno, nadpis článku je lež.

Přeji veselého Silvestra a nadprůměrný rok 2017. Dejme si spolu na dálku dvě tři, dobře vychlazená, na zdraví a dobrou náladu.