Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč politické špičky svobodného světa tolerují nenávist

6. 02. 2017 11:12:17
Všimli jste si, jak málo je v médiích a vyjádřeních politiků používáno slovo „svoboda“, svobodný národ, svobodná země? Jakoby svoboda nebyla důležitá, jakoby klesala v pořadí priorit.

Pro společnost musí být svoboda a silná ekonomika na prvním a druhém místě. Pokud tedy nechceme žít v chudé zemi pod nějakým diktátorem. Nenechám si nikým namluvit, že levicová aktivistická agenda omezující svobodu je „progresívní“ a že ochrana svobody, demokracie a ekonomické prosperity je „cesta zpět“. Ani náhodou.

Vedení země je tu hlavně od toho, aby chránilo právní řád a ekonomickou prosperitu. Aby dbalo na bezpečnost země, kulturu, vzdělání a vytvořilo jednotlivcům prostor, jak si zařídit život podle svého. Jsou u válu také proto, aby jednali, když jsou svoboda, demokracie a prosperita v ohrožení. Nemusí ještě hořet požár. Stačí, když si někdo hraje se zapalovačem.

Udivuje mě tolerance násilí, nenávisti a radikálních ideologií politickými špičkami svobodného světa.

USA mají zkušenost s otroctvím a vlnami násilí.

Opravdu musí situace dojít tak daleko, že jedna rasa zotročí druhou a až pak se postavíme „pevně“ proti rasismu? V USA mají zkušenost s otroctvím, kdy příslušníci jedné rasy lovili lidi jiné rasy za účelem zotročení. I po zrušení otroctví byli lidé s jinou barvou pleti douho oficiálně považováni za podlidi. Až tak daleko to muselo zajít a trvat dlouhá století, aby se rasismus a formy rasové diskriminace postavily jasně mimo zákon a nemohly mít politické zastoupení. Škoda jen, když se v 21. století politické špičky staví do šiku a bojují tento boj, který je dobojován jinými a výsledek je jasný. Tito bojovní řečníci a aktivisté se asi loni a v minulých pár letech moc nezajímali o stav afroamerické menšiny v amerických velkoměstech. Kupříkladu Chicago zakončilo rok 2016 na ohromujícím čísle 762 vražd za rok. Z 90% se jedná o války gangů na jihu města.

Tak se o svůj domovský stát, jeho největší město a největší menšinu postaral prezident Obama. Zakročit tam a ukončit násilí bylo nad jeho síly a síly jeho kamarádů ve vedení města. Proč asi? Mnoho lidí by šlo na dlouhá léta do vězení, jako před lety v New Yorku, kde zakročil Rudy Giuliani. Jeho počin je kritiky považován za „zaměřený na afroamerickou menšinu“. V New Yorku se při nástupu Giulianiho do funkce v roce 1994 stalo 1561 vražd, v roce 2002 po jeho odchodu se stalo 587 vražd, v roce 2016 pak 335 vražd. V Chicagu chybí politická vůle poslat bratra-kriminálníka do basy, zatímco se pozornost odvádí na různé začleňovací aktivity, kvóty na pracovištích a řečnění o tom, že rovnosti ras ještě nebylo dosaženo. Mezitím násilná kriminalita, drogové závislosti a beznaděj sužují afroamerické čtvrti.

Česko má zkušenost s vedoucí úlohou KSČ a diktaturou proletariátu.

Pilíři komunistické ideologie jsou třídní nenávist, diktatura proletariátu a vláda jedné strany, pardon, „socialistická demokracie". Tedy nesvoboda. Ví to jejich voliči? Chtějí to? Většina voličů komunistů jsou řádní občané. Rád bych věřil, že podporují komunisty jen proto, že jsou v opozici, kvůli silnému sociálnímu cítění, nebo z rodinné tradice. Nemusí se to zrovna mně líbit, ale může existovat krajně levicová strana s programem hájícím zájmy dělníků, rolníků a pracující inteligence, hlásající, že bohatým je třeba brát, z toho si hodně nechat, část rozdat, koupit si tak hlasy a nakonec všechno znárodnit. Jde z toho strach, ale budiž. Musí se ale distancovat od principu diktatury proletariátu, třídního boje a marxismu obecně. Jinak jsou nebezpečím pro svobodu a demokracii v zemi a podle toho by s nimi mělo být jednáno.

Demokratické strany a jejich vedení si drží od komunistů odstup, ale poslat bolševika razantně někam, pokud nesetřese ze své ideologie prvky diktatury a třídní nenávisti, k tomu rovněž chybí politická vůle, odvaha, integrita.

Celý svobodný svět má zkušenost s radikálními ideologiemi.

Co je radikální? Hranice je subjektivní, a já ji mám nastavenou poměrně nízko. Určitě všechny formy násilí spadající do kolonky omezování osobní svobody. Považuji za radikální odmítání běžných společenských norem, dávání na odiv sympatie k ideologii oblékáním, stravováním, považováním kategorií lidí za méněcenné. Nedeklaruji, že toto chování je trestné. Pouze ho ve svém žebříčku hodnot klasifikuji jako radikální a zaujímám adekvátní postoj k jeho nositelům.

Obsahuje-li ideologie prvky nabádající k násilí, nesnášenlivosti, pak se ocitá v rozporu se zákony svobodné demokratické země. Často jsou to pozůstatky z dob minulých, ale reformy jsou ideology odmítány. Realizace reforem by byla považována za slabinu a prohřešek. Pro mě, pokud se odmítáš reformovat, tak nashle a uvidíme se, až příjdeš k rozumu. Ono to jde! Požadovat reformy radikálních ideologií bych nazval „progresívní“ agendou. Reformy radikálních ideologií musí být dány do pohybu předtím, než může přijít na řadu proces začleňování jejich stoupenců do svobodné společnosti.

Kdyby šlo řídit společnost jako firmu, tak bychom prostě vyhodili ty, kdo nedodržují firemní pravidla. Sibiř ale nemáme, poslat Uljanova není kam. Nevolám po zavírání do basy za vyjádření byť radikálního názoru. Pro začátek by stačilo opakovaně deklarovat jasné stanovisko, jasně se vyjadřovat k žebříčku společenských hodnot, poukazovat na jejich nerespektování, vyvíjet politický tlak na ty, kdo chtějí ze svobody ukrajovat.

Jde opravdu jen o politickou vůli nebo mají politici strach o osobní bezpečnost nebo nemají svůj názor? Raději papouškují to, co zrovna letí což jim zajistí funkci na další čtyři roky? Nebo, ještě hůř, podporují skupiny s ostrými lokty, které jim zajistí ve volbách hlasy?

Pokud je ekonomika silná, jedinci svobodní a volba vedení země demokratická, nemá se společnost čeho obávat. Sekne-li se tu a tam ve volbách a dá moc skupinám tolerujícím násilí a nenávist, časem je zase vygumuje z politické mapy. Trvá to brutálně dlouho, ale pokud se nikomu nepodaří demokratický systém paralyzovat, tak vláda lidu zafunguje a posílí. Klasické demokracie v USA a Velké Británii ukázaly v roce 2016 svou sílu a ostatní budou následovat. Toleranci násilí a nenávisti lidé nedovolí, pokud jim zůstane moc zvolit si nové vedení země.

Autor: Karel Stryczek | pondělí 6.2.2017 11:12 | karma článku: 30.62 | přečteno: 703x

Další články blogera

Karel Stryczek

Daně v USA: platí je všichni a platí jich hodně

Přátelé se často zajímají, jak jednotlivci nebo rodiny platí v USA daně a hlavně kolik se platí. Popíšu hlavní daňové kategorie, které se dotýkají každého, přidám základní informace o výši daní a jak placení funguje.

17.7.2017 v 10:43 | Karma článku: 40.74 | Přečteno: 6547 | Diskuse

Karel Stryczek

Na taneční zábavě v Texasu

Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

24.6.2017 v 9:58 | Karma článku: 32.13 | Přečteno: 1285 | Diskuse

Karel Stryczek

Tajemné poklady vodníka Karla

Nad rybníčkem s rákosím v rozkroku urostlého stromu zjevil se podle pamětníků léta Páně 2017 vodník. Od těch dob po staletí poklady své tam Karel střeží, dušičky smrtelníků obyčejných i mocných z dob dávných v hrníčcích úpí.

19.6.2017 v 10:45 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 326 | Diskuse

Karel Stryczek

Americká levice: nic neřešící zloba a nenávist

Levicový aktivista, dobrovolník z prezidentské kampaně Bernieho Sanderse, se ve středu pokusil o atentát na skupinu nenáviděných republikánských kongresmanů. Střílel na ně v oploceném areálu hřiště jako na králíky v králíkárně.

16.6.2017 v 10:32 | Karma článku: 36.19 | Přečteno: 1093 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ondřej Mrázek

Kam teď půjde Saakašvili? Hlavně ne k nám!

Cirkus Ukrajina aneb Neslavný konec kdysi slavného politika – tak by se dalo ve stručnosti označit dnešní zbavení Saakašviliho ukrajinského občanství. Sebral mu ho ještě nedávno jeho nejlepší kamarád prezident Petr Porošenko.

26.7.2017 v 19:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 385 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč budu volit lidovce

Nějaký dobrák tady psal, že se lidovci možná ani nedostanou do sněmovny. Může být, ale stejně je budu volit

26.7.2017 v 18:42 | Karma článku: 8.96 | Přečteno: 332 | Diskuse

Petr Máj

Odkud se v západní Evropě bere tak výrazná indoktrinace mládeže

Být mladým nemusí být (pro všechny stejně) jednoduché. V každém případě je ale mládí tou nejúžasnější částí našeho života. Mladí lidé jsou (většinou) zdraví, (většinou) bez závazků a co je nejhlavnější - mají všechno před sebou.

26.7.2017 v 17:28 | Karma článku: 31.03 | Přečteno: 742 | Diskuse

Jan Dvořák

Zákon pro potírání "nepolského chování " je na spadnutí

(Ověřujeme) Předseda strany PiS Kaczynski dal premiérce a poslancům příkaz, aby v nejbližším možném termínu v Sejmu projednali novou legislativní normu. Zákon o nepolském chování.

26.7.2017 v 15:58 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 471 | Diskuse

Aleš Michal

Strasti českých národovců

Hlavní trumfy úspěchu české krajně pravicové scény drží SPD Tomia Okamury. Národovci i další strany stojí stranou a nic nenasvědčuje tomu, že by se to do podzimních parlamentních voleb změnilo.

26.7.2017 v 15:12 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 1279 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 33.24 Průměrná čtenost 1433

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Druhých 25 let v USA. Současným domovem je vesnice Boston Heights, stát Ohio, kde bydlíme s rodinou blízko města Hudson, někdy považovaného za předměstí Clevelandu. V rodné zemi trávím asi dva měsíce ročně s rodinou, přáteli a s kolegy z firem, se kterými úzce spolupracujeme.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Zajímavosti, fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel.

Jsem sportovní fanoušek. V mezinárodních soutěžích fandím českým týmům a reprezentaci, klubům z Karviné, Ostravy, Clevelandu a Pittsburghu. Hraje-li se hokej Česko-USA, mám jistotu, že vyhrajeme "my". V den zápasu jdu ale do práce s šálou Czech Team omotanou kolem krku.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.