Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na taneční zábavě v Texasu

24. 06. 2017 9:58:29
Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

Pokračovali jsme asi dalších dvacet minut, kamarád navigoval. Tu se cesta rozdvojovala, koukáme doleva, doprava... Tipujeme, že k baru vedou čerstvě vyjeté koleje v prachu vlevo, tudíž zatáčím doleva. Těsně za námi se z toho směru přežene policejní terénní vozidlo. Mezitím přijíždíme k velké dřevěné stodole, tedy k tomu „super country baru“. Parkuji co nejblíž k němu, abychom snížili pravděpodobnost našlápnutí na nervózního jedovatého hada. Za mnou se objevuje ten teréňák a bliká a huláká, ať koukám sedět ve voze a ruce na volantu.

„Nedal jste mi přednost na té križovatce,“ hlásí asi dvacetiletý klučina v uniformě, širák na hlavě, prst na spoušti.

„Omlouvám se, hledal jsem cestu sem, k tomuto kulturnímu zažízení.“

„Odkud jste?“

„Z Ohia“

„Nekecejte, dobře poznám, že váš přízvuk je cizí.“

„Jsem Čech, ale bydlím v Ohiu.“

„Vaše auto má poznávací značku z Wisconsinu.“

„Je z půjčovny.“

„A co vaše pojistka?“

„Z pojišťovny z Pennsylvánie,“ v duchu lamentuji, proč firma hledá po celých Státech nejlevnější pojistky a komplikuje mi už tak nelehkou situaci.

Školí mě, jak mám opatrně řídit v Texasu, abych se nedostal do problémů. Studuje dokumenty: řidičák z Ohia, pojistku z Pennsylvánie, smlouvu z půjčovny aut v Arkansasu na auto z Wisconsinu. Klepou se mu trochu ruce, dochází k závěru, že ho na policejní akademii neučili, jak dát v Texasu pokutu Čechovi z Ohia s Wisconsinským autem. Znovu mě vybízí k dodržování texaských zákonů a přeje nám dobrou zábavu.

Vstoupili jsme konečně do pivního baru, kde třískala do strun lokální country kapela. Frontman dával na odiv svůj vřelý vztah k severu a speciálně k New Yorku vkládáním vět typu „Fuck them Yankees“ po každých pěti šesti slovech a posíláním Newyorčanů do různých tělních otvorů. Stejná úcta, jakou mají třeba fanoušci Baníku, když u nich hrají Pražáci, nejlépe Sparta. Nikde žádné židle a stoly, tančilo se a pilo vestoje. Pódium, bar, toalety a parket plný lidí. Všude kolem se povalovaly prázdné igelitové pytlíky.

Tak co, dáme si pivo ne? „Prodáváme pivo po pytlících,“ utrousil tlustý potetovaný barman. „Jeden pytlík, šest piv, 24 dolarů.“

„A jaká piva máte?“

„Budweiser“.

„Aha, tak tedy prosili bychom jeden pytlík Budweiserů.“ Vyfasovali jsme pytlík lahváčů. Kapala z něj voda, jak byl právě vytažen z ledové koupele.

Ale kam s pytlíkem? Vzali jsme si po pivu, ale ještě v něm pár kousků zbylo. Všimli jsme si, jak mají tanečníci uvázané pytlíky kolem zápěstí, pasu a podobně, v jedné ruce třímají partnerku, v druhé třetinku Budweisera a ten pytlík. Vyprázněný pytlík se pustí na parket.

Dostáváme hlad. Grilovaný chřestýš nebo ryba, hamburger. Já burgra, kamarád rybu. Kuchtík hlásí, že chřestýš došel. Pomocník bere flintu, sedá na koně a mizí ve stepi. Vrací se asi za čtvrt hodiny se dvěma chřestýši. Servírují nám naše jídlo. Kamarád zvedá horní část housky a zkoumá, zda skutečně dostal rybu... Kolem něj prochází servírka a ujišťuje ho: „Nebojte, ta ryba je mrtvá.“ Já mu také přeji dobrou chuť. Dojídáme a otevíráme druhé pivo z pytlíku. Moje poslední, co kdyby na mě čekal za rohem ten v tom teréňáku... Limit v Texasu je 0.8 promile pro osoby starší 21 let, nulová tolerance pro mladší.

Jdeme se konečně bavit. „Co tu chcete vy dva? Jste z New Yorku?“ Měří si nás kovboj. Představujeme se, že jsme z Ohia, původem z Česka a z Itálie a ujišťujeme, že spolu nehodláme tančit. On má v Ohiu tetu, srdečně nás vítá na place a představuje kamarádům. Šlapeme s nimi nějaký skupinový tanec a dáváme si přitom pozor, abychom nechtěně nepadli do oka nějaké country holce, jejímuž kovbojovi by se to nemuselo zamlouvat. Cizinci by mohli upadnout v podezření, že přišli „kosit jeho trávník“...

I když se u baru neservíruje whisky, všichni jsou pod parou a srkají zřejmě z přinesených lahví. Je třeba zvažovat odjezd, než v saloonu vypukne přestřelka. Už jsme zaslechli pár rozhovorů o chystané střelbě na prázdné flašky. Také na cestě bude po zavíračce veselo, chceme být první, pokud je ještě průjezdná. Vycházíme před bar, tam ten policajt. Ptá se, jak se nám líbila zábava. Hlásí, že je rád, že jsme vypili jen jeden pytlík piva a že nás doprovodí stepí na hlavní cestu. Situaci má evidentně pod kontrolou, zprávy přesné.

Sedáme do auta a následujeme teréňák tmou. Jsem rád, že mi pomůže najít ty klíčové křižovatky, kde musíme odbočit zpět na sever a pak po dvaceti minutách na východ. Jinak bych musel držet směr podle hvězd a poslouchat neustále si stěžující navigaci, že jsem mimo cestu. Dojíždíme na hlavní cestu, policista nám zabliká na dobrou noc a otáčí zpět do stepi.

Druhý den pokračujeme směrem do Arkansasu, kde po pár hodinách jízdy přibývá civilizace. Míjíme obchod, ve kterém se prodává alkohol a kovbojské boty a končíme v baru, na jehož zdi dominuje obrovské zrcadlo Pilsner Urquell a desítky piv se v něm normálně čepují.

Autor: Karel Stryczek | sobota 24.6.2017 9:58 | karma článku: 32.13 | přečteno: 1285x

Další články blogera

Karel Stryczek

Daně v USA: platí je všichni a platí jich hodně

Přátelé se často zajímají, jak jednotlivci nebo rodiny platí v USA daně a hlavně kolik se platí. Popíšu hlavní daňové kategorie, které se dotýkají každého, přidám základní informace o výši daní a jak placení funguje.

17.7.2017 v 10:43 | Karma článku: 40.74 | Přečteno: 6547 | Diskuse

Karel Stryczek

Tajemné poklady vodníka Karla

Nad rybníčkem s rákosím v rozkroku urostlého stromu zjevil se podle pamětníků léta Páně 2017 vodník. Od těch dob po staletí poklady své tam Karel střeží, dušičky smrtelníků obyčejných i mocných z dob dávných v hrníčcích úpí.

19.6.2017 v 10:45 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 326 | Diskuse

Karel Stryczek

Americká levice: nic neřešící zloba a nenávist

Levicový aktivista, dobrovolník z prezidentské kampaně Bernieho Sanderse, se ve středu pokusil o atentát na skupinu nenáviděných republikánských kongresmanů. Střílel na ně v oploceném areálu hřiště jako na králíky v králíkárně.

16.6.2017 v 10:32 | Karma článku: 36.19 | Přečteno: 1093 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

Neodsuzujme Češku za to, že jela do Egypta. Odsuzujme islámský radikalismus

Jak nás dnes informovala většina našich médií, česká občanka, která byla v egyptské Hurghadě zraněna při útoku islámského fanatika, je ve stavu klinické smrti.

26.7.2017 v 22:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Jan Pražák

Úředníci budou dál kontrolovat, čím lidé doma topí

Tak nám ústavní soud posvětil úřední kontroly kotlů v našich obydlích. Přijdeme zase o kus svobody. Neshodneme se s nějakým sousedem, on nás udá, že prý zasmraďujeme okolí a úředník nám vleze do baráku zkontrolovat, čím topíme.

26.7.2017 v 20:43 | Karma článku: 12.63 | Přečteno: 216 | Diskuse

Luděk Mazurek

Soudní dvůr EU žádný rozvrat nastaveného nefunkčního systému imigračních kvót nedopustí!

Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot dnes navrhl zamítnout žaloby Slovenska a Maďarska proti mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Radujme se! Evropské právo bude bez nejmenších pochybností naplněno!

26.7.2017 v 19:30 | Karma článku: 32.10 | Přečteno: 660 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Koruna“ od Kiery Cassové

Princezna Eadlyn Schreavová z Ilei stojí před těžkým rozhodnutím, aby upevnila královský trůn, musí si v zoufale krátké době najít manžela. Dá se to stihnout za dva měsíce? To nám prozradí román „Koruna“ od Kiery Cassové.

26.7.2017 v 18:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Jan Ziegler

Izraelci a Němci se postavili ruským výtržníkům

Nechybělo mnoho a moje žena, pokladní na jednom z nejkrásnějších českých zámků – Hluboké nad Vltavou, zmáčkla nouzové tlačítko. Naštěstí stateční muži stále existují a přišli jí na pomoc.

26.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 30.56 | Přečteno: 1225 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 33.24 Průměrná čtenost 1433

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Druhých 25 let v USA. Současným domovem je vesnice Boston Heights, stát Ohio, kde bydlíme s rodinou blízko města Hudson, někdy považovaného za předměstí Clevelandu. V rodné zemi trávím asi dva měsíce ročně s rodinou, přáteli a s kolegy z firem, se kterými úzce spolupracujeme.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Zajímavosti, fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel.

Jsem sportovní fanoušek. V mezinárodních soutěžích fandím českým týmům a reprezentaci, klubům z Karviné, Ostravy, Clevelandu a Pittsburghu. Hraje-li se hokej Česko-USA, mám jistotu, že vyhrajeme "my". V den zápasu jdu ale do práce s šálou Czech Team omotanou kolem krku.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.