Karel Stryczek

Náklady domácností. Za co normální americká rodinka utratí svoje dolary.

11. 09. 2017 8:31:46
Chtěl jsem seriál „Přátelé se mě ptají“ ukončit epizodou o důchodech v USA. Několik čtenářů a přátel ale strýčkovi z Ameriky písemně zakázalo zlenivět a přestat informovat. Prý když popsal příjmy, musí popsat i náklady.

Nápad se mi líbil, uznal jsem, že je třeba doplnit druhou stranu rovnice. Protože se náklady i příjmy v různých místech USA dramaticky liší, vybral jsem příklad rodinné situace v prostředí, které vcelku dobře znám.

Skutečná klasická rodinka kamarádů máma-táta-dcera, žije v řadovce ve městě Richmond Heights (předměstí Clevelandu) ve státě Ohio. Ani bohaté ani chudé předměstí velkého města. Táta má příjem 40000 dolarů ročně, máma 20000 dolarů ročně, což dává dohromady medián příjmu domácnosti v USA. Polovina domácností má větší, polovina menší příjem. Hrubý příjem mají tedy 5000 dolarů měsíčně, z čehož jim po daních z příjmu zbude asi 3400. USA má asi 325 milionů obyvatel žijících podle posledního sčítání lidu asi ve 100 milionech domácností.

Bydlení. Odhadovaná tržní cena jejich řadovky, kuchyň, obývák dole, 3 pokoje nahoře, je asi 130000 dolarů. Pořídili ji v roce 2000 za 100000 dolarů. Platí měsíční hypotéku 400 dolarů, pojistka 50 dolarů, daň z nemovitosti 150 dolarů měsíčně. Daň z nemovitosti a úrok z hypotéky se odečítá z daní, t.j. platí se z nezdaněných peněz. Platí měsíční poplatek 200 dolarů za údržbu okolí, trávy, stromů, střech, vodné, stočné, odhrnování sněhu, odvoz odpadků, opravu parkovišť a příjezdových cest. Celkem 800 dolarů za bydlení, asi sto se jim vrátí při daňovém vyrovnání. Nájem by vyšel podobně, možná víc.

Auto. Protože oba pracují, potřebují dvě auta. I s jedním se dá vyjít, pokud je třeba, ale silně to omezuje, vzdálenosti jsou velké. Veřejná doprava sice existuje, ale zrovna v Clevelandu a okolí není využívaná jako třeba ve Washingtonu a New Yorku. Koupili na půjčku dvě ojetá auta, každé stálo kolem 10000. Platí splátky 300 dolarů za každé auto. Pojistka řekněme dalších 100 dolarů měsíčně za obě auta, povinné ručení, pojištění pro případ nehody s nepojištěným řidičem atd. Benzín 3 nádrže měsíčně do každého auta po 15 galonech benzínu, celkem 200 dolarů. Ceny benzínu se hýbou s cenami ropy a s hurikány v Mexickém zálivu. V září 2017 stojí benzín v okolí Clevelandu asi 2,30 dolaru za jeden galon (1 galon = 3,87 litru). Celkem tedy potřebují 900 dolarů na auta a dopravu.

Jídlo asi 150 na osobu, tedy 450 dolarů měsíčně.

Ostatní nutné výdaje. Elektřina 60, plyn 60, telefony 120, televize kabel nebo satelit 80, Internet 30. Celkem 350 dolarů měsíčně.

Takže momentálně jsme na 800 (bydlení) + 900 (auta) + 450 (jídlo) + 350 (ostatní) = 2500 dolarů “povinné” měsíční výdaje.

Ještě jsme se neoblékli, nenakoupili nábytek, elektroniku, školní potřeby, nezašli do restaurace, nezajeli na dovolenou... Předpokládáme, že zdravotní pojištění jim platí jeden ze zaměstnavatelů. Také by si měli šetřit aspoň 6% příjmu na důchod, t.j. 300 dolarů hrubého měsíčně.

Zbývá jim asi 900 měsíčně, za což je možné koupit hodně, akorát si člověk musí rozmyslet, co potřebuje, co chce a co oželí... I když v přepočtu je 900 dolarů asi 20000 korun, řekl bych, že díky vyšším cenovým hladinám, jiným potřebám a prioritám lidí, má těch 900 dolarů hodnotu asi jakoby české rodině zbylo po zaplacení všech nutných výdajů, včetně jídla, asi 10000 korun měsíčně. Což není málo, ale člověk se za ně nerozšoupne jako Rockefeller...

Nečekané náklady. Dopravní nehoda nebo porucha auta, porucha televize, pračky, poškození domu mohou udělat nečekanou díru do rozpočtu. Pokud je to jednorázová událost, člověk je zvyklý rozumně hospodařit a má něco uspořeno, tak situaci lze vcelku snadno řešit. Nemoc, delší pracovní neschopnost, ztráta zaměstnání už je horší, protože i několikaměsíční ztráta příjmu může mít dlouhodobé finanční následky. Existují pojištění proti střednědobé a dlouhodobé pracovní neschopnosti, které je dobré si platit, pokud je rodina na pravidelném příjmu závislá a nemá ušetřené peníze na překlenutí období bez příjmu. Doporučuje se mít prostředky na 3 až 6 měsíců „přežití“, my konzervativní radši na celý rok. Jeden nikdy neví...

Dobrovolné útraty. Vedle povinných nákladů figurují dobrovolné útraty. Lákadel k utrácení je hodně. V době konjunktury utrácejí relativně bezstarostně, neváhají si půjčit. Hodně Američanů žije nad poměry a časem nasbírali hodně půjček, dluhů na kreditních kartách s vysokými úroky. Řeší to všelijak, od konsolidace půjček, prodloužení hypotéky, přes dvě práce, levnější vozový park, až po prodej domu a přestěhování do levnějšího. Oblíbené stírací losy jejich situaci obvykle nevyřeší.

Pro srovnání dva dospělí, kteří si pronajmou 2+1 byt, mají k dispozici tisícovku čistého měsíčně každý, nepotřebují auto nebo si pořídí jedno velmi staré, rozdělí si náklady na byt, elektřinu, plyn atd., nepotřebují každých pár dní pařit, tak v pohodě vyjdou.

Kde ušetřit? Mít jedno auto a zařídit si denní rozvrh tak, že jedno auto stačí. Kabelová televize nebo satelit také nejsou životní nutností. Když se auto splatí, nekupovat hned jiné a snažit se ho využít co nejvíce. Udělat si sám drobné opravy, neutrácet za relativně drahé služby.

A co způsobí nutnost vyššího rozpočtu? Nový auťák a jeho pojistka, větší dům s nutností údržby zahrady, pravidelné večeře v restauracích, drinky, dovolenky v Karibiku. Kromě zábavy se může do rozpočtu vklínit i dlouhodobá nemoc, léky, ale náklady závisí na tom, jakou si člověk platí pojistku. Vdávat dceru prý též není levné.

Odchod do důchodu musí rodiče naplánovat podle možností. Pokud by odešel do důchodu táta po dosažení 67 let, jeho příjem by se snížil z 3333 měsíčně na 1700 měsíčně. Pokud má ale splacen dům a auta, plus si něco přišetřil, plus dcera se osamostatní, vyjde mu to. Těsně, ale vyjde. Vydělat si na svobodu co nejdříve je velké lákadlo. K dřívějšímu splnění tohoto cíle je třeba vydělat více a utratit méně. K tomuto závěru není třeba objevovat Ameriku, ale lidská nátura je taková, že se to snadno řekne a hůře uskutečňuje.

O daních, důchodech, zdravotním pojištění a škole jsem psal v předchozích článcích seriálu Přátelé se mě ptají.

Zvyšte článku karmu!
Autor: Karel Stryczek | | karma: 32.74 | přečteno: 1661 ×
Facebook Twitter Google Plus

Diskuse

Vstoupit

V diskusi je 19 příspěvků.
Poslední z 12. 9. 2017, 14:13

Poslední články autora
PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz