Poslal jsem po letech balík, který byl nemilosrdně zdaněn

Podmínky cestování jsou stále všelijaké, proč tedy aspoň neudělat radost spřízněným duším malou pozorností, která vyloudí v této bláznivé době úsměv na tváři a vzpomínku na skoro zapomenutého strýčka.

Od příjemce jsem dostal výpis pozorností, které zaručeně potěší. Hlavní náplní zásilky pro radost se tak stala sada čtyř dekorativních voňavých tříknotových svíček, které mají tu moc provonět celou místnost a navodit atmosféru exotiky. Limitovaná vánoční edice vůní, vyprodávaná v lednu, poslaná na jaře, která potěší po celý rok. Zbývající prostor v krabici byl vyplněn sladkostmi všeho druhu.

Zprostředkovatel přepravy mi pomohl vybrat přepravce s nejvýhodnějšími podmínkami přepravy z USA do České republiky podle mého výběru a velikosti zásilky. Po zaplacení přepravy u zprostředkovatele v České republice a vyplnění formuláře s hodnotou a stručným popisem věcí jsem pečlivě sbalil, kurýr přepravce zásilku vyzvedl a radost za 66 dolarů byla na cestě.

Hned po odeslání přišel těšícímu se příjemci majlík, požadující popis obsahu zásilky za účelem jejího proclení. Z toho už příjemce moc radost neměl a rozrušen mi majlík přeposlal, jakože co teď. Slíbil jsem, že to pořešíme spolu.

Přepravní společností bylo požadováno:

1) Prosime o  vyplneni a zaslani Vami podepsane smlouvy k celnimu rizeni v priloze emailu (vyplnit pravou cast pro fyzicke osoby,  podepsat a zaslat zpet spolecne s odpovedi na veskere body nize v textu e-mailu)

2) Bude zasilka slouzit pro firemni ucely ANO/NE

3) EORI cislo pro nepodnikajici osoby

4) Presny popis zbozi, material a ucel pouziti : ke kazde polozce zbozi na fakture nam sdelte detailni popis zbozi a z jakeho materialu je zbozi vyrobeno.

5) Celkova fakturovana castka

6) Naklady na dopravu

Nejzajímavější je bod 4), ve kterém jsme museli doložit fotografie všech sladkostí včetně zadní strany s jejich podrobným složením a hmotností. O svíčky se moc nezajímali. To snad nemyslí vážně?! Ještěže jsme si pamatovali, co všechno jsme vlastně posílali, honem hledali zboží na netu a kopírovali fotky obalů. Příjemce si založil celní účet a bylo mu přiděleno EORI číslo pro nepodnikající osoby. Keksíky s čokoládkou a oříškovým máslem a žvýkačky určitě nebyly myšleny pro firemní použití, takže jasná odpověď na bod 2).

Formální fakturu jsme vyplnili a neopomněli na ni dopsat ukrutně velkým písmem, že se jedná to DAR pro příjemce za zhruba 1 450 korun českých. Určený je pro konzumaci příjemcem, nikoliv k dalšímu zpeněžení. Připomínám, že méně detailní popis s celkovou cenou byl vyplněn už při odeslání.

Bylo nám poděkováno za spolupráci, zásilka byla pražskou centrálou přepravce uvolněna a s minimálním zpožděním doručena. Byl vypracován i podrobný třístránkový zápis. Tím jsme považovali věc za ukončenou.

Za pár týdnů přišla překvapenému příjemci faktura na 917 Kč, kterou má zaplatit za celní řízení. Dozvěděli jsme se ale, že žádné clo vyměřeno nebylo. Tak za co onen poplatek? Prvních 340 Kč si naúčtoval přepravce za “platbu předem”. Aby prý zásilku mohl doručit včas, zaplatil za nás "předem" vyměřenou daň z přidané hodnoty. Za tuto službu si naúčtoval 340 Kč, které nám nyní fakturuje.

Zbývajících 577 Kč byla ona daň státu, jehož finance se zmítají v červených číslech pod tíhou pandemie. Daň za hodnotu, kterou jsme posláním keksíků a svíček přidali. Ať počítám, jak počítám, 15% z 650 Kč za sladkosti a 21% z 800 Kč za svíčky mi vychází na necelé tři stovky. Zdaněna musí býti ovšem i cena přepravy a toto přepravné bylo přidáno k základu výpočtu DPH. Za přepravu jsem ale platil kartou společnosti v ČR, takže jeden by skoro vcelku logicky předpokládal, že tato daň už v ceně byla a že ji nebude muset platit příjemce po obdržení zásilky.

Apeloval jsem klidným tónem na zákaznickou podporu přepravce, ať se aspoň vzdají nesmyslného poplatku za službu “platba předem”, kterou jsem si neobjednal. Klidně bych zaplatil DPH předem sám a ušetřil, kdyby mi dali vědět. “Teď už s tím nejde nic dělat, to vám měl zprostředkovatel říct předtím, to si vyřiďte s ním,” přehazují horkou bramboru na zprostředkovatele, který o celém řízení neměl tušení, dokud nedostal jejich fakturu za mou zásilku. Tu musel zaplatit přepravci, já jsem zaplatil zprostředkovateli. Zprostředkovateli nestojí za to hádat se kvůli nějakému strýčkovi s nadnárodním chlebodárcem tvrdě bojujícím o každou kačku, neboť by mu hrozilo zakleknutí.

Do zdůvodnění postupu se zapojili celkem čtyři lidi z různých oddělení přepravce. Můžu prý celou záležitost nechat prošetřit a za 90 dnů dostanu vyrozumění. Nejspíše o tom, že jednali podle zákona a jejich platných ceníků, jak mi již sdělili. Základním pravidlem je zaplatit a pak si (marně) stěžovat. Omluvili se za “způsobené problémy”, ale opravdu s tím nejde nic dělat. Celá akce, jež se už stala, je nezvratná. Klasika, kdy jde o princip, ne o pár korun. DPH z ceny zboží bych ještě pochopil, ale každá další položka je s otazníkem.

Když už jedem striktně podle litery zákona, dalším otazníkem je, proč daň nebyla zahrnuta do ceny přepravy rovnou, automaticky, při posílání. Proč není zahrnutá pokaždé. Přepravce a všichni kolem měli k dispozici údaje, co je v zásilce a za kolik. Troufám si tvrdit, že výběr daně, do kterého se manuálně zapojí několik lidí, způsobuje, že hodně dukátů zůstane v kapsách výběrčích daní a rádců. Na pane krále a jeho státní kasu toho mnoho nezbude. Zvláště, když se takto kasírují pouze náhodně vybrané zásilky. Zůstává pachuť nespravedlnosti. Přece jen 917 Kč znamená 63% přirážku k ceně zboží.

Pro srovnání, naše firma posílala vánoční pozornost z Evropy do USA několika kontraktorům a zaměstnancům. Byla v ní tekutina, která se v balíku nesmí, alkoholický nápoj, který se nesmí, masný várobek, který se do USA nesmí. Mrkli na to a pustili to všem. Byl covid a Vánoce. Na kontejner by se asi dívali jinak. Bezpečnost a finance USA to přežily.

Nedávno jsme posílali i laptop z jiné země EU do USA, pak jiný z USA do EU. A nic. Američani mi nechali balík s milým kompjútrem pod dveřmi, v EU se celníci zeptali, přepravce doručil. Jiné kraje, jiné mravy.

A s těmi poplatky za keksíky a svíčky opravdu nejde nic dělat? Jde s tím něco dělat, ale nechce se… Zákony jsou nastaveny, jak jsou nastaveny a uplatňovány tak, jak jsou uplatňovány. Všude pracují lidi a přístup závisí na nich, často na jednotlivcích. Pokud někdo posílá komerční zboží určené k dalšímu prodeji nebo opakovaně velké množství zboží, budiž, pečlivě zdaníme a bude stokrát líp. Náhodně tu a tam vybrat krabici s obsahem za pár korun ještě v době, kdy je za oceánem, otravovat papírováním a směšnými údaji, chovat se takto potutelně, netransparentně… No nevím, zda autoři zákona a interních předpisů přepravce toto měli na mysli.

Hlavně ale, hlavně! Naštěstí jsou na světě věci, které si za žádné peníze nekoupíte. Anebo za které dáte všechny peníze. Třeba za úsměv na tváři a radost při vybalení.