Děkujeme za pochopení.
M60i29r57k81a 17P42a63n22t59l70í74k17o83v68á
S tou helikoptérou je to už opravdu "na hlavu"... Různo národní velikonoční zvyky toleruji, ale co je moc, to je příliš...
K29a89r77e76l 73S46t76r24y97c13z61e67k
Našinci to přijde příliš... I někteří Američani se vyjádřili ve smyslu, že "tohle za jejich mladejch let nebylo"... Když jsem o tom slyšel tak jsme na tu helikoptéru ze zvědavosti šli. Přiletěla, shodila na dvou místech ta vajíčka, děti posbíraly, měly radost, to je hlavní... Ale asi vím, jak to myslíte, také preferuji tradiční postup. A v menším měřítku.
J82a96r85a 62R77a10n41k
tak doslova nezname ty slovanske zvyky nejsou ani v USA, diky Polakum zna spousta Americanu na Velikonocni pondeli "Smigus-Dyngus".
K37a61r92e80l 61S65t57r10y11c85z76e92k
Ano, to je v Clevelandu ten den v jedné čtvrti každý rok dost veselo
P68e51t92r 89B88r32o45d30s54k30ý
.... si teda nejsu jistej kdo by tady na velikonoce vodpilotoval mixér s vajíčkama když nejsme schopni vodřídit ani kolo (?),- ...... sem se tak dostal k temu hlavnímu,- voni se tam při oslavě jara taky tak zlijou ?!?
K48a97r59e92l 34S87t77r30y30c90z29e57k
V neděli, jak se sejdou rodiny, tak si tam dají do nosu podle rodinných tradic. Někteří víc, někteří míň. Jeden to pak musí "vodřídit" zpět domů. V pondělí už fachčíme v práci... Mám kamaráda původem z Ukrajiny (třetí generace, on i jeho rodiče narození v USA), co oslavují pravoslavné Velikonoce. A ti jedou celý týden...
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2549x
Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.
Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.
Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.