Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

A co ta vaše škola... Je jiná než u nás?

5. 04. 2017 10:06:06
Volné pokračování miniseriálu „přátelé se mě ptají“. Podobně jako v předchozím povídání o osobních zkušenostech se zdravotní péčí v Americe, tentokrát se rozpovídám na téma, jak funguje základní škola u nás v městě Hudson v Ohiu.

Prázdniny a volno. Nejoblíbenější část školního roku začíná letos 2. června a končí 22. srpna. Týdenní jarní prázdniny letos vyšly na týden od 27. března. Nějaké volno je každý druhý týden, ať už je to svátek nebo školní volno nebo sněží. Když v českých zprávách informují o brutálních sněhových kalamitách v USA a jejich dopadu na dopravu a ekonomiku, naše děti slaví den volna a vyhlížejí další vločky. Ředitel školy může za jednu zimu vyhlásit celkově šest dnů volna kvůli počasí. A ředitelé tuto pravomoc rádi využívají.

Normální den. Školní autobus přijíždí v 7:25 ráno. Doprava do školy vzdálené asi 12 km trvá s několika dalšími zastávkami necelých 30 minut. Vyučování začíná v 8:30. Dopoledne čtyři vyučovací hodiny, každá 45 minut, s dvouminutovými přestávkami. Po čtyřicetipětiminutové přestávce na oběd následují další čtyři vyučovací hodiny. Po celkem osmi vyučovacích hodinách denně, pondělí až pátek, končí školní den v 15:15. Autobus odjíždí od školy kolem 15:30, u nás doma je kolem 16:00. Pro všechny děti dlouhý den, hlavně pro ty nejmenší. Všech devět tříd „K až 8“ (poslední rok školky „Kindergarten“ až osmá třída) má stejný počet hodin, od pěti do čtrnácti let věku. Doma po škole vydechnout, najíst a dokončit domácí úkoly, které každý den zaberou asi jednu hodinu práce. Na víkend domácí úkoly nejsou.

Předměty. Hlavními předměty jsou matematika, angličtina (slovní zásoba, psaní, gramatika, literatura), přírodní vědy (přírodopis, fyzika, chemie) a společenské vědy (dějepis, občanská výchova, zeměpis). Zadání úkolů často kladou značné nároky na logické uvažování, i některé úlohy z matematiky mohou mít několik řešení, podle interpretace zadání. Z osobní zkušenosti vím, že tohle byl pro mě největší kulturní šok na vyšším studiu, a teď vysvětlujte desetiletému dítěti, že je třeba číst zadání a srovnat v hlavě definice předtím než začne počítat, protože v zadání je zašitý nějaký trik.

Známkování. Základní stupnice je pětistupňová A, B, C, D, F (1, 2, 3, 4, 5). S použitím plus a mínus se stupnice stává třináctistupňovou, známky za sebou následují takto, od nejlepší po nejhorší: A+, A, A-, B+, B, B-, C+, C, C-, D+, D, D-, F. Doplňkové předměty jako hudba, tělocvik, práce s počítačem a výtvarné umění mívají jednodušší známkování, ve smyslu splnil-nesplnil. Znalostní testy jsou pouze písemné a na body. Ústní zkoušení neexistuje, kromě prezentací, referátů apod. Body se sčítají celé čtvrtletí z domácích úkolů, školních cvičení a testů. Na nejlepší známku A+ je potřeba 97 bodů ze sta, na dvojku (béčko) je třeba 90 bodů, od 60 bodů níže je pětka „F“. Vysvědčení se uzavírá každé čtrvtletí, známky se na něm objevují s plusy a mínusy a doplňujícími komentáři učitelů. Další čtvrtletí začíná s novými body od nuly, známka na konci školního roku je zhruba průměrem čtyř čtvrtletí.

Za pozdní dodání domácího úkolu se odečítá polovina bodů, to jest nějaké body do celkového součtu za čtvrtletí jdou, ale z úkolu je automaticky „F“, tedy pětka, i když byl celý správně. Pokud dítě ve škole z jakéhokoli důvodu chybí, musí všechny testy, cvičení a domácí úkoly, které zameškalo, dodělat. Jinak je z nich nula bodů, a tudíž automaticky snížená známka, třeba i o několik stupňů, za celé čtvrtletí.

Školné. Průměrné náklady na jednoho žáka ve státní základní škole v USA byly v roce 2013 přibližně 12000 dolarů ročně. Ve státních školách se neplatí žádné školné. Školy jsou financovány hlavně z příjmů státu, v našem případě státu Ohio, a daní z nemovitostí v daném školním okrsku. Daně z nemovitostí mohou být v USA až stonásobně vyšší, než v České republice. Za byt nebo dům v hodnotě sto tisíc dolarů (2,5 miliónu korun) se v našem školním okrsku platí daň asi 2%, to jest dva tisíce dolarů (padesát tisíc korun) ročně. Náklady na žáka jsou v našem okrsku blízko celostátnímu průměru. Mnohé rodiny s dětmi, když si vybírají nové bydlení, berou v úvahu kvalitu školství v oblasti, kde se hodlají usadit a někdy i výši daní s nemovitosti.

V naší soukromé škole jsou náklady na žáka letos asi 6500 dolarů ročně, to je téměř o polovinu nižší než ve státní škole. Malý ekonomický zázrak: nižší náklady, vyšší mzdy učitelů, vyšší kvalita vzdělání a čekací listina na přijetí do školy, i když si lidé musí připlatit. Ne ale všichni. Pro zajímavost, jeden můj kamarád, bývalý manažer a milionář, odmítl své děti posílat do soukromé školy s tím, že „nebude školu platit dvakrát“, když tedy povinně zaplatil ty daně. Pro mě je rozhodující kvalita, školu jsme hledali poměrně dlouho a s výsledky výuky a výchovy jsme spokojeni. Rodiče zde platí školné, které pokryje asi 85% celkových nákladů, zbytek škola dotáhne různými aktivitami a dobrovolnými dary rodičů a sponzorů.

Školní uniforma. Sváteční, všední, tričko na tělocvik, dlouhé kalhoty nebo šortky, dívky sukně. Podle rozvrhu nosí děti téměř každý den v týdnu jiné, ale standardizované oblečení. Takže podle definice to vlastně není uniforma (ta by byla jen jedna), ale šatník věcí, ve kterých se chodí do školy. K tomu přibudou tématická trička, která nosí například pěvecký sbor, když má nácvik, trička z různých soutěží a podobně. Děti v tom oblečení chodí rády, ve škole si nezávidí drahé věci na oblečení, svým způsobem se v nich pěstuje hrdost na školu a na to, co dělají.

Náboženství a víra. V katolické škole se studuje historie křesťanství. Nikoli to, že země je placka, nikoli ideologie Vatikánu, nikoli nadpřirozené síly, jak nám umně víru předkládala a vymílala z hlav komunistická propaganda. Ve škole se kromě historie studuje víra v dobro, nesobeckost a úcta k bližnímu. V roce 2014 onemocněl v naší rodině velmi vážně čtyřletý chlapeček. Ano, vyléčili ho lékaři dětské nemocnice v Motole, ale daleko za oceánem, na spontánní návrh jednoho osmiletého dítěte pokleklo 480 cizích dětí ke krátké modlitbě za jeho uzdravení. Stát se může všechno, ale o budoucnost těchto dětí z hlediska toho, co jim dala škola, rodiče a víra, nemám nejmenší obavu.

Školní projekty mají často netradiční zadání. Jde obvykle o to něco vyvořit a pak to umět prodat.

Kreslení. V době volební kampaně měly děti použít jména prezidentských kandidátů pro návrh obalu na kukuřičné vločky, aby se zvýšil jejich prodej. Trumpův slogan Make America great again (učiňme Ameriku opět skvělou) byl obměněn na Make cereal great again (učiňme cereálie opět skvělé). Hillary Clintonovou po celou dobu kampaně stíhala aféra soukromého serveru, přes který jako ministryně zahraničí posílala pracovní emaily. I toto téma se dostalo na obal.

Dějepis. V dějepisu nemusíme studovat jen o panovnících a historii politického uspořádání světa. Učíme se i o vynálezcích jako Thomas Edison a byznysmenech jako Henry Ford a jeho vizi, aby každý dělník v jeho automobilce jednou mohl vlastnit automobil. Anebo o historii rock'n rollu. Dozví se hodně i rodiče, hlavně ti, kteří byli učeni jinou historii.

Hudba a zpěv. Přibližně jednou za dva roky dá paní učitelka zpěvu dohromady skupinku dětí, která zazpívá státní hymnu před hokejovým utkáním místního klubu Cleveland Monsters nebo i před zápasem loňských šampiónů basketbalové ligy NBA Cleveland Cavaliers. Nácvik probíhá jen ve škole, pak se jednoduše vystoupí na palubovku před osmnáct tisíc diváků v hale a zpívá. Ani fanoušci ani televizní přenos nemůžou sbor znervóznit, když jej příjdou osobně uklidnit a povzbudit roztleskávačky.

Stánek s citrónovou šťávou. Děti z obou pátých tříd byly rozděleny do deseti skupin po šesti a měly za úkol navrhnout prodejní stánek s citrónovou šťávou. Stánek měl být otevřen dva dny, v sobotu a v neděli, asi šest hodin denně. Měly se rozhodnout, zda budou prodávat šťávu z koncentrátu nebo skutečných citrónů (rozdíl v kvalitě i nákladech), navrhnout oblečení prodavačů, reklamní slogan, velikost a cenu nápoje, spočítat náklady a odhadnout, kolik nápojů za dva dny prodají. Potom komisi v čele s ředitelkou školy přednést plán na jejich „byznys“ a požádat o půjčku na nákup surovin, oblečení a reklamních materiálů. Plán byl schválen a škola poskytla půjčku.

Nakoupily se potřebné věci a o víkendu propukla akce na deseti místech rozesetých po městě. Děti se střídaly u prodeje za dozoru rodičů a zaměstnanců školy. Byla zima, tudíž se operativně rozhodly ráno k citronádě s ledem nabízet i kafe, které samozřejmě šlo na dračku. Dodatečnou půjčku a dovoz kávy zajistil rodič. Místo daní si každá skupina vybrala svoji charitu, kam odvedla polovinu tržby. Škole se vrátila bezúročná půjčka. Zbytek tržby z každého stánku bylo poděleno šesti a každý prodavač si odnesl šek podepsaný paní ředitelkou, se kterým jsme spěchali do banky k proplacení. Jaké štěstí bylo vidět v očích desetiletých dětí, když jim paní v bance vysázela na dřevo skutečné peníze. Jejich peníze vydělané jejich první firmou.

Práce všech pánů učitelů a paní učitelek na světě si moc cením. Ti naši snad nespí a často nemají ani víkendy. Mě osobně stresuje, když mám dělat jen několikadenní školení dospělých. Celou naši rodinu postaví do pozoru hodina domácích úkolů čtyři dny v týdnu. Obdivuji umění učitelů zvládat několik desítek dětí několik hodin denně a ještě k tomu je něco i naučit. Díky.

Autor: Karel Stryczek | středa 5.4.2017 10:06 | karma článku: 36.53 | přečteno: 2487x

Další články blogera

Karel Stryczek

Přítel je... No schválně, kdo je to přítel?

Budu dnes staromódní. Úmyslně až odporně staromódní budu. Člověk vytáhne paty z rodné země na mizerných pětadvacet let a za tu krátkou dobu jedno ze základních slov mateřského jazyka českého změní svůj význam k nepoznání.

8.11.2017 v 10:20 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 405 | Diskuse

Karel Stryczek

Po vlhké dálnici se plížily temné zlověstné stíny

Ponurý večer, mrholilo, bylo těsně nad nulou, hnusně. Halloweensky. Vracel jsem se autem z Chicaga rovinami Indiany domů. Řídké bahno rozprašované koly předjížděných kamiónů mi bránilo ve výhledu.

30.10.2017 v 10:27 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 392 | Diskuse

Karel Stryczek

Jak vidí výsledky českých voleb volič Donalda Trumpa

Loni mi čtenáři blogů poradili naprostou většinou volit Donalda Trumpa. Učinil jsem tak v primárkách. A pak už podle vlastní úvahy i v hlavních volbách. O rok později si protestní hlas zopakovali i lidé doma v Česku.

22.10.2017 v 10:33 | Karma článku: 34.80 | Přečteno: 822 | Diskuse

Karel Stryczek

Investice jednotlivců. Selský rozum, matematika, disciplína, riziko, nervy.

Přátelé se mě ptají, zda moji kamarádi Američani obchodují na Wall Streetu. Ano, mají obvykle dlouhodobé individuální spoření na důchod a to se bez možnosti smysluplně investovat neobejde. Schraňovat 40 let hotovost je nesmysl.

18.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 32.52 | Přečteno: 562 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 351 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 697 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 296 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 496 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 495 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 32.54 Průměrná čtenost 1522

Technik, matematik, chemik. Táta, manžel, syn. Cestovatel, sportovní fanda, zahradník.

Plavec, fotbalista, cyklista. Bloger, kamarád, pivař. Čech, Američan.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.