Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Popsal jsem americké feministce náš velikonoční zvyk

10. 04. 2017 10:37:32
Večírek v clevelandském univerzitním centru byl v plném proudu, mnoho známých i neznámých tváří, studenti, profesoři, rodiče, přátelé. Kamarád se u mě zastavil s tím, že mě seznámí s jednou paní, která nedávno navštívila Česko.

Představili jsme se, byla nadšená, že si může po nějaké době znovu popovídat s Čechem a pochlubit se svými zážitky z cest po Česku a Evropě. Ke cti nechť jí je připsáno, že strávila u nás šest týdnů a vymetla snad všechny nejzajímavější kouty země. Zajímala se o historii, architekturu, přírodu, lidi, zábavu, prostě o všechno. Nadšeně chválila lidi, se kterými se potkala.

Blížily se Velikonoce a jak se tak o všechno zajímala, přišla řeč na velikonoční zvyky. Zeptal jsem se, zda ví o tom našem specifickém velikonočním zvyku, jako pomlázka, kluci, holky, voda, parfém, výslužka... O staré tradici přežívající do dnešní doby, oslavě jara a plodnosti. „Ne ne, koleda říkáš, o tom mi nikdo neřekl, vyprávěj." Vysvětlil jsem jí, jak kluci koledníci koledují, co je to pomlázka, jak se vyrábí a jak se používá.

Poodstoupila ode mne a s úšklebkem utrousila: „To si děláš legraci!“ Teď jsem si na moment myslel, že si dělá legraci ona, jako že předstírá, že nevěří tomu, co říkám. Přidal jsem tedy detaily akce, abych zvýšil důvěryhodnost a přesvědčil ji o realitě věci.

„Takže muži bijí ženy a ženy si to musí nechat líbit,“ kouká na mě a nevěřícně kroutí hlavou. „To ony se nebrání, to jen tak tolerují? Toto chování mužů není nezákonné?“ Poznávám, že tady končí legrace, která nikdy nezačala.

„Tak řekni, co ony? Co ony na to?“

Není mi rady a tím pádem pomoci. Usrknu z drinku a potápím se dál v beznaději situace: „Holky za to dají klukům malovaná vajíčka.“

„Cože? Vejce? Jaká vejce?“ Zahnán do kouta vycházím s čistou pravdou ven: „Slepičí vejce, malovaná nebo obarvená, jako symbol nového života.“

„Vy nás vidíte jen jako rodičky,“ červená vzteky odstupuje ode mne ještě dále.

Vtom ale, jak jsem měl v sobě nějaký ten drink, mě debata začala bavit až fascinovat.

„Jo a mají přichystané pohoštění, jídlo.“ Zase mě nenechá domluvit: „Vy nás vidíte jen jako kuchařky.“ Na to mávnu rukou a dokončuji myšlenku: „A nalejí nám štamprle něčeho ostřejšího, aby se nám dobře koledovalo.“

„Alkohol. No jasně.“

Snažím se pokračovat. „Když jsme chodili koledovat jako děti, tak jsme nejdříve pokropili maminku, nikdy jsme nesměli zapomenou přijít k babičce.“

„Ty jsi mlátil svoji mámu a babičku? A to všechny děti?“

„Ne, jen kluci,“ další spontánní politicky nekorektní odpověď ze mě bez autocenzury vyletí do prostoru.

Melu pak něco o tom, že jsem ani maminku ani babičku nemlátil, jen jim symbolicky předal energii jara z vrbového proutí. I to, že při koledování u kamarádek a obecně mladších příslušnic něžného pohlaví teče vody obvykle více a pomlázka se může používat razantněji. Doplnil jsem, že odpoledne děvčata přebírají v některých regionech otěže akce, ale to už samou zlostí moje společnice nevnímá.

„A co tvoje kamarádky, a ženy vůbec, jak to vnímají?“ ptá se poněkolikáté. Zklidňuji situaci tím, že je to individuální, že já jsem například nikdy nechodil koledovat tam, kde si koledníky nepřejí. Že znám ženy, které tento zvyk z duše nenávidí i ty, které se nemůžou dočkat. A že je součástí společnosti, v některých regionech se udržuje, jinde třeba zaniká.

Ukazuji jí na fotkách pomlázku a kraslici. Mám v mobilu i pohlednici, kterou jsem dostal od svých kolegů a kolegyň z Česka. Na pohlednici vyskakuje děvče v moravském kroji s nadzvednutou sukničkou a stopami po pomlázce na stehně... Kouká na to zvědavě, trochu znechuceně mi vrací mobil. „Co je to tam napsáno?“

„Karlíčku, prožeň ty báby americké,“ překládám velikonoční přání doslovně do angličtiny. Dodávám, že jsem od nich dostal balíček se skutečnou pomlázkou, kraslicí a čokoládou. A byl vyzván k použití.

„Kdo to psal?“

„Holky z práce.“

„V Česku?“

„No v Americe ne.“

Následuje pauza. Dlouhá, nekonečná pauza. Bere si svou sklenku, dopíjí a odchází. Vrací se:

„Jsi nemocný. Jsi pervert. Všichni Češi jsou perverti,“ a mizí nadobro.

...

A reakce mých kamarádů? Američan: „Tohle jsi řekl Emily? Můžeš být rád, že jsi nedostal pěstí na kasu. Ona je aktivistka a také velitelka hasičů.“ Druhý Američan: „Líbil ses jí.“ Čech: „Tý volé, ta by to potřebovala jako sůl.“ Slovák: „Srandu si robíš, toto nemôže byť pravda.“

....

Za čas jsem ji potkal v posilovně. Nehlásil jsem se k ní. Přišla ke mně sama a zeptala se, jak se mám. Tak jak, normálně, ne? Vytáhla z kapsy pero, usmála se a napsala mi na lísteček své telefonní číslo. „Zavolej a přijď. Přines s sebou ten vrbový bičík.“

Číslo jsem někde natrvalo odložil, rande s pitbullem na podpatcích se nekonalo.

Autor: Karel Stryczek | pondělí 10.4.2017 10:37 | karma článku: 47.26 | přečteno: 15732x

Další články blogera

Karel Stryczek

Přítel je... No schválně, kdo je to přítel?

Budu dnes staromódní. Úmyslně až odporně staromódní budu. Člověk vytáhne paty z rodné země na mizerných pětadvacet let a za tu krátkou dobu jedno ze základních slov mateřského jazyka českého změní svůj význam k nepoznání.

8.11.2017 v 10:20 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 405 | Diskuse

Karel Stryczek

Po vlhké dálnici se plížily temné zlověstné stíny

Ponurý večer, mrholilo, bylo těsně nad nulou, hnusně. Halloweensky. Vracel jsem se autem z Chicaga rovinami Indiany domů. Řídké bahno rozprašované koly předjížděných kamiónů mi bránilo ve výhledu.

30.10.2017 v 10:27 | Karma článku: 26.60 | Přečteno: 392 | Diskuse

Karel Stryczek

Jak vidí výsledky českých voleb volič Donalda Trumpa

Loni mi čtenáři blogů poradili naprostou většinou volit Donalda Trumpa. Učinil jsem tak v primárkách. A pak už podle vlastní úvahy i v hlavních volbách. O rok později si protestní hlas zopakovali i lidé doma v Česku.

22.10.2017 v 10:33 | Karma článku: 34.80 | Přečteno: 822 | Diskuse

Karel Stryczek

Investice jednotlivců. Selský rozum, matematika, disciplína, riziko, nervy.

Přátelé se mě ptají, zda moji kamarádi Američani obchodují na Wall Streetu. Ano, mají obvykle dlouhodobé individuální spoření na důchod a to se bez možnosti smysluplně investovat neobejde. Schraňovat 40 let hotovost je nesmysl.

18.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 32.52 | Přečteno: 562 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 337 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 448 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 142 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 33.21 | Přečteno: 595 | Diskuse

Karel Ábelovský

Souboj mozků a názorů

... kandidatura na prezidenta, nic jiného není a ani by být neměla. Zaznívají zde však nestoudné názory, že prezidentští kandidáti mají prázdné programy, že na to nemají; velmi pravděpodobně jde jen o prázdné výkřiky z neznalosti

18.11.2017 v 17:17 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 309 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 32.54 Průměrná čtenost 1522

Technik, matematik, chemik. Táta, manžel, syn. Cestovatel, sportovní fanda, zahradník.

Plavec, fotbalista, cyklista. Bloger, kamarád, pivař. Čech, Američan.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.