Po vlhké dálnici se plížily temné zlověstné stíny

30. 10. 2017 10:27:50
Ponurý večer, mrholilo, bylo těsně nad nulou, hnusně. Halloweensky. Vracel jsem se autem z Chicaga rovinami Indiany domů. Řídké bahno rozprašované koly předjížděných kamiónů mi bránilo ve výhledu.

Mžoural jsem očima a koukal do mlhy. Světla protijedoucích aut mě míjela, v zrcátku z nich zbyly rozmazané mizící červené obrysy. Cestu mi trochu zpříjemňoval poslech hitů tehdejší doby, které mě měly ochránit před mikrospánkem.

"Ještěže dnes není ten Halloween," utěšoval jsem se a ujistil se, že je opravdu teprve třicátého října. Tedy že duchové ještě spí a krvelační vlkodlaci si teprve brousí drápy na zítřek. Řidičů s nadmírou alkoholu v krvi je dnes snad též méně. Zítřejší noc ďábelských výjevů a rojení příšer se pak přehoupne do prvního listopadu, všech svatých. Kdo tohleto vymyslel, kroutím hlavou, projíždím kolem dalšího kamiónu a umývám vrstvu rozstříklé špíny z čelního skla.

Přes cestu přeběhne srna, míjím ji o několik metrů, měli jsme oba štěstí. Zpozorním. Vysoká je v říji, nepozorná, myslící jen na to jedno. Auta přede mnou zpomalují, červená světla brzd září do tmy. Něco objíždíme. Obrovský hamburger semletý kamiónem leží v pravém pruhu, parohy na třísky, moje čelní sklo se barví do ruda. Druhé varování.

Po chvíli zastavuji, kupuji si kafe, oplachuji se na toaletě studenou vodou. Zbývají jen asi čtyři hodiny cesty. Pojedu opatrně, nemá cenu zkoušet být doma o půl hodiny dříve. Den byl dlouhý.

Všímám si dalšího červeného fleku na dálnici. Přemýšlím, že ráno bude moudřejší večera, že to zapíchnu někde v hotelu a budu pokračovat odpočatý. Ale to ne, vždyť zítra je Halloween, může být hůř...

Předjíždím už několikátý kamión, osmnáctikolku, jak jim tady říkají. I kamioňáci jedou dnes opatrně. Honí se mi hlavou představa, co bych asi dělal, kdyby se teď přede mnou objevila nějaká překážka. Třeba odpadlá pneumatika, kterých se kolem dálnic povaluje plno, nebo další paroháč, který nestíhal.

Usmívám se nad tím, jaké představy mě napadají. Musí to být tím Halloweenem. A vlezlým deštěm. A těmi krvavými skvrnami na cestě, proč je jich zrovna dnes tolik? Zařazuji se do pravého pruhu, nejedu rychle, jen něco málo přes sto dvacet. Konečně rozumný výhled, aut na dálnici ubylo. Uklidňuji se, broukám si písničku.

Za mnou se blíží auto, jede o něco rychleji než já a začíná mě předjíždět. Kouknu do dáli, přede mnou volná cesta, před ním vlevo v dálce jakýsi divný stín. Nereagujeme, ani já ani on. Musí to být halloweenská iluze. Iluze se blíží rychlostí, jakou se blížíme my k ní. Nabývá rozměrů obrovské pneumatiky od traktoru nebo něčeho hrozně velkého, blokuje předjíždějícímu autu celý levý pruh, zrovna když je přesně vedle mě.

Nemá kam uhnout, instinktivně strhává řízení na moji stranu, blíží se zleva ke mně, pneumatiky kvílí. Dělám totéž, snažím se mu vytvořit místo k objetí toho stínu. Stihneme si pohlédnout ve tmě z očí do očí, oba vyděšeni. Vybírám místo vpravo od dálnice, kde to zapíchnu, kdyby se nedalo jinak. Poznávám, jakou má auto ve sto dvaceti sílu, a že zatáčí na slizkém povrchu jinak než na parkovišti.

Pravá kola mého auta jsou v trávě, předjíždějící auto stále vedle mě, skoro se mě dotýká, pneumatika vedle něj. Kvílí teď osm gum, jak se dvě auta snaží udržet na mokrém asfaltu. Strháváme řízení na opačnou stranu, teď, když jsme úspěšně objeli to "cosi". Byla to fakt pneumatika? Oba jsme ji přece viděli...teda něco jsme viděli. V rychlosti se najednou ocitám já v levém pruhu, on vedle, jeho levá kola v trávě na opačné straně cesty, jak jsme oba za volanty zatáhli příliš.

To už jsem věděl, že to zachráníme a v zrcátku ve tmě pátral po té věci, které jsme se vyhnuli. Byla tam vůbec? Za námi projela dvě auta vedle sebe, nezměnila směr a ve světlech jejich reflektorů se leskl jen rozmáčený povrch dálnice.

Autor: Karel Stryczek | pondělí 30.10.2017 10:27 | karma článku: 38.52 | přečteno: 868x

Další články blogera

Karel Stryczek

Amerika je zase daleko, polopravdy o ní se šíří jednodušeji

Méně poslední dva roky cestujeme a více čteme. Méně pozorujeme vlastníma očima, více nasloucháme těm, jimž naslouchání jiných působí požitky a plní jim peněženky.

23.2.2022 v 9:25 | Karma článku: 24.53 | Přečteno: 768 | Diskuse

Karel Stryczek

Byl to vůdce všech myší

Tiše se pod rouškou noci zmocnil rozsáhlého teritoria ve sklepě a sféru vlivu postupně rozšiřoval. I nebohému starému kocourovi se ztrácelo žrádlo z krmítka a potupně začal spát na stolečku.

17.1.2022 v 10:27 | Karma článku: 24.72 | Přečteno: 632 | Diskuse

Karel Stryczek

Babiččin recept dobyl Ameriku

Jednou z největších pochoutek dětství a mládí byly babiččiny kuřecí řízky. Měkoučké, voňavé, šťavnaté. Nečekaně blahodárný vliv pojídání s láskou připraveného tradičního pokrmu byl odhalen až o desetiletí později za oceánem.

20.7.2021 v 11:07 | Karma článku: 31.75 | Přečteno: 1185 | Diskuse

Karel Stryczek

Komu vadí indiánské motivy ve školách

„Rozhodli jsme se, že naše škola přestane používat motivy a terminologii spojené s původním obyvatelstvem Ameriky.” Strohá zpráva ředitele střední školy v Ohiu oznamující rozhodnutí vedení školy rodičům a studentům.

7.7.2021 v 8:14 | Karma článku: 34.30 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 135 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 125 | Diskuse

Václav Kunft

Krásná česká královna Viola Těšínská.

O Viole Těšínské je zoufale málo písemných zmínek. Není divu, nebyla příliš významná a manželkou panovníka byla pouze rok. O to víc může pracovat fantazie.

27.3.2024 v 15:05 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 332 | Diskuse
Počet článků 114 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2547

Technik, matematik, chemik. Cestovatel, sportovní fanda. Čech, Američan.

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...