Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

S tou helikoptérou je to už opravdu "na hlavu"... Různo národní velikonoční zvyky toleruji, ale co je moc, to je příliš... Rv:-/

0 0
možnosti
Foto

Našinci to přijde příliš...:-) I někteří Američani se vyjádřili ve smyslu, že "tohle za jejich mladejch let nebylo"...:-) Když jsem o tom slyšel tak jsme na tu helikoptéru ze zvědavosti šli. Přiletěla, shodila na dvou místech ta vajíčka, děti posbíraly, měly radost, to je hlavní... Ale asi vím, jak to myslíte, také preferuji tradiční postup. A v menším měřítku.

0 0
možnosti

J43a74r65a 31R49a85n31k

19. 4. 2017 3:28

:-)tak doslova nezname ty slovanske zvyky nejsou ani v USA, diky Polakum zna spousta Americanu na Velikonocni pondeli "Smigus-Dyngus".

0 0
možnosti
Foto

Ano, to je v Clevelandu ten den v jedné čtvrti každý rok dost veselo:-)

0 0
možnosti

.... si teda nejsu jistej kdo by tady na velikonoce vodpilotoval mixér s vajíčkama když nejsme schopni vodřídit ani kolo (?),- ...... sem se tak dostal k temu hlavnímu,- voni se tam při oslavě jara taky tak zlijou ?!?

1 0
možnosti
Foto

V neděli, jak se sejdou rodiny, tak si tam dají do nosu podle rodinných tradic. Někteří víc, někteří míň. Jeden to pak musí "vodřídit" zpět domů. V pondělí už fachčíme v práci... Mám kamaráda původem z Ukrajiny (třetí generace, on i jeho rodiče narození v USA), co oslavují pravoslavné Velikonoce. A ti jedou celý týden...:-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 114
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2549x
Technik, matematik, chemik. Cestovatel, sportovní fanda. Čech, Američan.

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.