Děkujeme za pochopení.
M62i33r79k50a 88P73a43n72t88l40í88k70o42v55á
S tou helikoptérou je to už opravdu "na hlavu"... Různo národní velikonoční zvyky toleruji, ale co je moc, to je příliš...
K88a34r59e43l 72S30t17r87y74c94z37e41k
Našinci to přijde příliš... I někteří Američani se vyjádřili ve smyslu, že "tohle za jejich mladejch let nebylo"... Když jsem o tom slyšel tak jsme na tu helikoptéru ze zvědavosti šli. Přiletěla, shodila na dvou místech ta vajíčka, děti posbíraly, měly radost, to je hlavní... Ale asi vím, jak to myslíte, také preferuji tradiční postup. A v menším měřítku.
J43a74r65a 31R49a85n31k
tak doslova nezname ty slovanske zvyky nejsou ani v USA, diky Polakum zna spousta Americanu na Velikonocni pondeli "Smigus-Dyngus".
K49a19r26e64l 38S61t62r39y41c93z65e79k
Ano, to je v Clevelandu ten den v jedné čtvrti každý rok dost veselo
P39e53t31r 22B25r89o70d13s11k74ý
.... si teda nejsu jistej kdo by tady na velikonoce vodpilotoval mixér s vajíčkama když nejsme schopni vodřídit ani kolo (?),- ...... sem se tak dostal k temu hlavnímu,- voni se tam při oslavě jara taky tak zlijou ?!?
K58a83r23e56l 39S67t16r66y89c12z48e91k
V neděli, jak se sejdou rodiny, tak si tam dají do nosu podle rodinných tradic. Někteří víc, někteří míň. Jeden to pak musí "vodřídit" zpět domů. V pondělí už fachčíme v práci... Mám kamaráda původem z Ukrajiny (třetí generace, on i jeho rodiče narození v USA), co oslavují pravoslavné Velikonoce. A ti jedou celý týden...
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2549x
Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.
Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.
Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.