Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
OS

To je právě ten problém u našich nejen policistů, ale i úředníků. Chybí jim ten "Selský rozum" a tak bohužel platí, mám uniformu nebo razítko, tak jsem pán.

13 1
možnosti
Foto

Posun správným směrem je, určité stereotypy ale přežívají zatím... Uvítal bych pohodovější přístup, hlavně při řešení banálnějších, běžných záležitostí.

2 0
možnosti
PZ

:-)Dneska Big Brother is everywhere.

0 0
možnosti
Foto

Karle, já osobně děkuji za pohled z venčí a jeho porovnávání s prostředím vezdejším. Je to tak dobřeR^

10 1
možnosti
JZ

Zajímavý příspěvek a zasloužená karma. :-)R^

11 1
možnosti
Foto

Moje dcera čekala v USA velice netrpělivě na 21 první narozeniny, aby mohla pít. V barech ji často kontrolují doteď. Mohla by být matkou, manželkou etc, ale na veřejnosti, v restauracích, barech pít alkohol nesměla .V USA žije od 18 let a teď má 28. Karle, hezky nám to popisujete, pokaždé Vás čtu rádaR^;-D

12 1
možnosti
Foto

Tak tak. V některých barech chtějí důkaz věku jednoduše od každého. Prostě se tak rozhodli. Poprvé jsem to zažil na letištích, pak v baru, kde předtím měli průšvih kvůli nalévání mladým a jednou i v takové milé vesnické hospodě. Co už, řídit to může od patnácti a půl, ale loknout jim nedají až do 21...:-)

5 0
možnosti
  • Počet článků 114
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2549x
Technik, matematik, chemik. Cestovatel, sportovní fanda. Čech, Američan.

Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.

Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.

Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.